S prvními týdny nového roku jsme se rozhodli vám pravidelně přinášet informaci o tom, jak se zrodila pojmenování měsíců v češtině. Určitě jste si totiž uvědomili, že jsou specifická, odlišná od mezinárodně používaných názvů a mnohdy zní, mohli bychom říct, až poeticky.
Česká jména měsíců v roce jsou starobylá a odlišná od latinských názvů, které slýcháme v jazycích západní Evropy. Slovanská pojmenování pochází nejspíš už z praslovanských dob. Některá z nich jako třeba leden a únor se zachovala jenom v jednom jazyce, ostatní nalezneme i v jiných slovanských jazycích (například polský listopad či chorvatský prosinac).
Měsíc ledu
Začínáme, jak jinak než s mrazivým lednem. Všechna pojmenování zimních měsíců mají v češtině přírodní motivaci. Leden je z hlediska původu slovem poměrně průhledným: jde o ledový/ledný měsíc, ten nejstudenější v roce, kdy se tvoří se ledy. Je to měsíc ledu a sněhu, proto Slované toto období původně označovali jako sněžen.
V češtině se k lednu váže nespočet pranostik. Jsou to například:
V lednu málo vody – mnoho vína, mnoho vody – málo vína.
Leden studený, duben zelený.
Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
Leden jasný, roček krásný.
Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
A jak je první z dvanácti měsíců zmiňován v angličtině?
The first three days in January rule the coming three months.
Slow as molasses in January.
Plant carrots in January and you’ll never have to eat carrots. (Gardening Saying)
„To read a poem in January is as lovely as to go for a walk in June.“ (Jean-Paul Sartre)
