Dá se naučit jazyk hraním videoher?

Online hraní se v posledních letech stalo pro některé rodiče starostí a existují obavy, že by se děti mohly stát závislými, což má negativní dopad na jejich socializaci. To vedlo některé rodiče k přemýšlení o kreativních způsobech, jak omezit hraní her, včetně přidělování času, který děti tráví online.

Je však důležité si uvědomit, že ne všechny výzkumy dětí hrajících videohry mají negativní závěry. Ve skutečnosti stále roste počet výzkumů, které naznačují, že by takové obavy mohly být neopodstatněné, a že hraní by mohlo být neuvěřitelně užitečným vzdělávacím nástrojem, který by ve skutečnosti dělal děti více společenskými, ne méně.

Stejně jako mnoho škol používá technologie k tomu, aby byli studenti nadšení z učení – jako jsou interaktivní tabule a tablety – které se u studentů zdají být populární, mohou videohry nabídnout podobné výhody.

Jak může hraní pomoci
Zejména jazykové vzdělávání se zdá být ideální oblastí pro vyzkoušení „gamifikovaných“ tříd. Některé školy již používají Minecraft ve francouzských třídách – myšlenka spočívá v tom, že studenti spolupracují na vybudování „studijní zóny“ v prostoru Minecraftu, zatímco se učí nová slova, která jim k tomu pomohou.

James Paul Gee, přední výzkumný pracovník v oblasti videoher jako nástroje pro výuku jazyků tvrdí, že hry na hraní rolí (RPG hry), jako jsou série Elder Scrolls nebo World of Warcraft, nabízejí ideální vzdělávací prostor pro ty, které nazývá „ohroženými studenty“. V hrách teoreticky existuje dost výzev, dostatečná podpora, a dostatek prostoru pro hráče, aby byli sami sebou, a možná nejdůležitější, studenti mají kontrolu nad vlastním procesem učení.

„Ohroženými“ studenty jazyků by podle Geeho mohl být kdokoli. Mohou to být žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, ale stejně tak to mohou být jednoduše studenti, kteří se cítí zranitelnější v jazykové učebně. Výuka jazyka je ostatně obrovským odklonem od komfortních zón některých studentů. Studenti se například mohou ve třídě cítit nervózně a omezeně. Vědci jazykové výuky to popisují jako „afektivní filtr“ – strach z omylu a ztráty tváře doslova ovlivňuje, jak velmi se student do třídy zapojí.

Síla hraní
Videohry, zejména masivní multiplayerové online hry na hraní rolí (MMO), jako jsou World of Warcraft, Final Fantasy XIV a Runescape, mají tendenci eliminovat všechny důvody, proč se někdo může cítit nervózně nebo trapně. Hráči musí komunikovat v reálném čase, aniž by měli čas přemýšlet o tom, jak dokonale mluví.

World of Warcraft (polygon.com)

Tento aspekt reálného času MMO her může znít děsivě pro někoho, kdo se učí jazyk. Ve skutečnosti však velmi užitečná gamifikační studie Iana Glovera, lektora technologického učení na Sheffield Hallam University, zjistila, že žáci mají při hře obecně vysokou vnější motivaci. Jinými slovy, studenti opravdu chtějí získat levely, bonusy a odměny, které žáci definují jako úspěch v herním prostoru.

Výsledkem je, že se mohou donutit, aby se zlepšili v komunikaci, aby mohli rychleji postoupit o level – a tahle motivace by mohla jít ještě hlouběji. Hráči jsou často povzbuzování k opakování úrovní několikrát, aby dosáhli lepších výsledků.

Budování spojení
To je to, co přední výzkumný pracovník v oblasti motivace, Zoltan Dörnyei, popisuje jako „směrované motivační proudy“. Tento koncept znamená, že motivace pro některé studenty může být zcela řízena jejich osobním pohledem na to, co úspěch znamená.

Pokud je tato teorie pravdivá, mnoho studentů se učí jen nezbytné minimum, aby mohli projít. Na druhé straně, pokud je úspěch v jazykové učebně sladěn s úspěchem v herním prostoru, může být využití této motivace účinným způsobem, jak podpořit trvalý zájem o studium jazyků a rozvoj jazykových dovedností.

Videohry mohou mít také potenciál pomáhat studentům rozvíjet složitější sociální dovednosti. Tento názor je inspirován ruským filozofem Michailem Baktinem, který věřil, že skutečně smysluplná komunikace pochází z vyjednávání kulturních rozdílů a hledání řešení.

Ve videohře se to hodně stává, když se hráči snaží najít své role, ale důležitější je to, kam jednání podle všeho vede: k příbuznosti – nalezení společného smyslu a pocitu sounáležitosti. Studie provedená v Japonsku zjistila, že hráči zřejmě hrají MMO hry hlavně za účelem vytváření sociálních vazeb.

Takže budou všechny školy v budoucnosti učit jazyky prostřednictvím hraní her? To je ještě uvidí, ale vzhledem k tomu, že důkazy naznačují, že hraní her může povzbudit sociální dovednosti a týmovou práci – stejně jako poskytovat neuvěřitelný prostor pro sdílení nápadů a budování znalostí – může existovat dobrý argument pro to zahodit učebnice a na chvíli se přihlásit do jiného světa.

Zdroj: https://theconversation.com