Český kníže svatý Václav, jehož svátek si připomínáme 28. září, se dostal až do oblíbené vánoční koledy. Lidé ji zpívají v Anglii 26. prosince při příležitosti svatého Štěpána.
Anglická koleda poprvé vyšla v roce 1853. Její hudba vychází z jarní písně Tempus adest floridum ze 13. století. Text má kořeny v Česku, neboť se jedná o překlad básně napsané dramatikem a básníkem Václavem Aloisem Svobodou. Báseň byla publikována trojjazyčně roku 1847 (česky, latinsky a německy) pod názvem Sankt Wenceslaw und Podiwin. Do angličtiny ji přeložil John Mason Neale.
Pomoc a zázraky
Světoznámá píseň vypráví o dobrém panovníku Václavovi, který na svátek křesťanského prvomučedníka pomáhá spolu se svým pážetem chudému poddanému. Když zima a noc pomoc komplikují, koná Václav zázraky.
Koleda má vícero překladů do češtiny, nejslavnější je Dobrý král Václav od Pavla Jurkoviče:
Na Štěpána dobrý král
Václav z okna hledí,
všude kam se podívá,
závěje a ledy.
Svítil měsíc a byl mráz,
pálil jako divý,
a vtom spatří chudáka,
jak tam sbírá dříví.
„Hola, páže,“ pravil král,
„podívej se honem.
Odkud je ten sedláček,
víš-li něco o něm?“
„Pane můj, ten sedláček
bydlí támhle kdesi
u studánky v chalupě
pod samými lesy.“
Přines maso, přines chléb
a pár polen k tomu,
zanesem to ještě dnes
sedláčkovi domů.“
A tak šli, král s pážetem,
a tak vyrazili,
i když venku vítr dul
a vyl ze vší síly.
„Pane můj, je hrozná tma
a je hrozná zima.
Sotva jdu, už nemůžu,
strach mě z toho jímá.“
„Vkládej nohy do mých stop
a pojď dál, můj hochu!
Za chvíli ti nebude
zima ani trochu.“
Vkládal nohy krok co krok
do stop po svém králi,
a kam vkročil svatý král,
tam i sněhy hřály.
Proto, věřte, křesťané,
boháči i páni,
ten, kdo cítí s chudými,
dojde požehnání.
