Poslední měsíc kalendářního roku vybízí k vícero vysvětlením svého pojmenování. Které je to správné?
Existuje výklad, že slovo prosinec pochází od „proseb adventních“, kdy lidé v době adventu a blížících se Vánoc ve zvýšené míře pronášeli svá přání do nadcházejícího roku. Jiné zdroje tvrdí, že jde o zkomoleninu slova „prasinec“, které označuje dobu zabijaček, zabíjení prasat. Tyto teorie jsou však podle jazykovědců nesprávné a zcela nemožné.
Výraz prosinec je spojen s prosem, neboli prosnou kaší. Ta byla za dřívějších časů, kdy v domácnostech ještě nebyly tak rozšířené brambory, nejčastějším pokrmem.
Co prozrazují prosincové pranostiky?
Studený prosinec – brzké jaro.
Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich.
Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní.
Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti.
Prosinec naleje a leden zavěje.
Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou, znamenají zimu mírnou.
Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí.
Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.
Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
Prosinec se sněhem na pěšině, žitko je na každé výšině.
Jsou-li v zimě po cestách ledy, podaří se výborně zelí.
Zmínky o prosinci z anglicky psané literatury:
„God gave us our memories so that we might have roses in December.“ (J. M. Barrie)
„December fog –
among the yellow leaves
a dead frog.“ (Michael P. Garofalo, Cuttings)
„That’s no December sky!
Surely ‚tis June
Holds now her state on high
Queen of the noon.
Only the tree-tops bare
Crowning the hill,
Clear-cut in perfect air,
Warn us that still
Winter, the aged chief,
Mighty in power,
Exiles the tender leaf,
Exiles the flower.“ – Robert Fuller Murray (1863-1894), A December Day
„Every year at just this time,
In cold and dark December,
Families around the world
All gather to remember,
With presents and with parties,
With feasting and with fun,
Customs and traditions
for people old and young.“ (Helen H. Moore)
