Jsou dvě možnosti, jak se v češtině vyvinul název pro druhý prázdninový měsíc. Obě jsou přitom spojené s úrodou obilí, typickou pro toto pozdější letní období.
První variantou je, že srpen dostal své jméno od slovesa sirpsti, tedy zráti. Logicky proto, že právě v měsíci srpnu zraje obilí.
Druhá teorie se posouvá o kousek dál, pracuje s tím, že v srpnu vrcholí žně a jelikož lidé při sklizni obilí tehdy používali srp, má osmý měsíc roku jméno právě podle tohoto jednoduchého zemědělského nástroje.
Srpnové pranostiky předpovídají počasí už i na zimu:
V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Když pálí srpen, bude pálit i víno.
Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
Moc hub srpnových – moc vánic sněhových.
A co o srpnu napsali angličtí a američtí autoři?
„In August, the large masses of berries, which, when in flower, had attracted many wild bees, gradually assumed their bright velvety crimson hue, and by their weight again bent down and broke their tender limbs.“ (Henry David Thoreau)
„Fairest of the months!
Ripe summer’s queen
The hey-day of the year
With robes that gleam with sunny sheen
Sweet August doth appear.“ (R. Combe Miller)
„August creates as she slumbers, replete and satisfied.“ (Joseph Wood Krutch)
