Popletete předložku a hned změníte význam věty. V českém jazyce snadná věc. Co se dočetla lektorka češtiny pro cizince, když dala studentům písemný test?
Jazyková škola HOPE od podzimu do léta zajišťuje výuku českého jazyka pro cizince na Institutu celoživotního vzdělávání VUT v Brně. Kurzy navštěvují především mladí lidé, jejichž mateřským jazykem je ruština nebo ukrajinština. Tyto jazyky jsou češtině podobné, neboť patří ke stejné jazykové větvi, mnohdy ale podobnost jazyků svede studenty na špatnou cestu. Třeba když mají za úkol doplnit do věty správnou předložku. V testu bylo následující:
Jdu … peníze.
Když lektorka test tvořila, přemýšlela o významu jít si vybrat peníze, zajistit peníze. Co v jednom z testů našla, ji trochu překvapilo:
Jdu za peníze.
Je to ovšem gramaticky správně? Je. Student o body nepřišel, jen mu bylo vysvětleno, co taková věta znamená. Příčinou chyby byl jeho mateřský jazyk. Tam se totiž věta „Jdu pro peníze.“ překládá jako „Я иду за деньги.“ (Ja jdu za deňgi.) A omyl je na světě.
Užití předložek se v ruštině a češtině často liší. Například české o je v ruštině pro. A tak musíme rusky mluvící studenty upozornit, co znamená v českém jazyce předložka pro a že čteme a slyšíme o někom nebo o nečem. Matou často i předložky vyjadřující směr. Zatímco v češtině jdeme do školy, do nemocnice, do kanceláře, Rusové jdou v školu.