Německé Vánoce jsou velmi podobné těm českým. Jedním z mála rozdílů je Ježíšek, kterého si v severním Německu představují jako staršího muže se zrzavými vlasy a vousy, oblečeného do dlouhého pláště s kapucí.
Vznešený Weihnachtsmann (vánoční muž) cestuje na divokém větru jenom po severu Německa, ve zbylých oblastech naděluje dárky Christkind čili Ježíšek. Německé domácnosti taktéž rozsvěcuje každou ze čtyř nedělí před Vánoci adventní věnec z chvojí opatřený čtyřmi svíčkami a děti si krátí čekání na Štědrý den otevíráním okýnek adventního kalendáře.
Krušnohorská tradice
Betlémské figurky ožívají ve vánočních pyramidách.
Místo betlémů staví v Německu vánoční pyramidy. Jsou ze dřeva a vidíme v nich postavičky jako v českém betlému. Ve spodním patře jsou svíčky. Teplo, které od nich stoupá vzhůru, otáčí velkou vrtuli v horní části vánoční dekorace. Původ pyramid je spjatý s krušnohorským zvykem, kdy se do domů či kostelů nosily zelené větve. Ty se stavěly do pyramid a nahoře lidé nechávali svítit svíce.
Německá vánoční kuchyně oplývá množstvím rybích pokrmů; jí se pečená štika, candát na roštu nebo třeba plněný kapr. Nejoblíbenější vánoční pochoutkou našich západních sousedů je husa či kachna s červeným zelím, bramborovým knedlíkem s jablky a slaninou. Výjimkou na svátečních stolech není ani konšelská mísa, která skrývá kousky vepřové pečeně, kachny, husy, krůty, uzeného masa a smetanových klobás.
Vánoční štola
Lahůdkou v čase Vánoc bývá jablečný závin, do něhož jsou přidané kompotované třesně, a ovocný salát s příchutí šampaňského nebo likéru. Stejně jako u nás je u Němců populární vánoční pečivo. Připravují skořicové hvězdičky a máslové placičky, v Bavorsku se pečou perníkové koláčky. Více než tři sta let je ovšem základem vánoční máslová štola s rozinkami, mandlemi a kandovaným ovocem. Od 18. století se na území celého Německa peče vaječné cukroví, jemuž se nejčastěji říká marcipán chudých nebo Springel.
