Jako volnočasová studentka cizího jazyka a zároveň jako učitelka češtiny neznám nic lepšího než dát dohromady slovní zásobu s reáliemi a vše si zkusit osahat. Pokládám proto za zajímavé a přínosné strávit volný den na exkurzi se studenty a spojit příjemné s užitečným: vzájemně se lépe poznat a vyzkoušet si jazykové dovednosti v neobvyklých komunikačních situacích.
Naše poslední výprava směřovala do moravské vesnice Lysice na Blanensku, vzdálené autobusem zhruba 35 kilometrů od Brna. V průběhu kurzu jsme doposud podnikli několik kratších procházek po Brně a jeho blízkém okolí, navštívili Moravskou galerii. Výlet na zámek do Lysic tak pro nás byl první větší cestou mimo město.
Zábava s papučemi
Zahrada zámku v Lysicích je opatřena promenádní kolonádou.
Při prohlídce nás zaujala moderní koupelna, která kontrastovala s empírovými interiéry, studenti si fascinovaně prohlíželi praktický lodní telefon, který fungoval bez elektřiny na pouhé foukání do přístroj. Avšak nejvíce legrace jsme si užili při obouvání a vyzouvání filcových papučí: studentům jsem musela vysvětlit, že se nejedná o poslední módní výstřelek, ale o běžnou praxi pro návštěvníky českých památek.
Mužskou část naší „expedice“ fascinovaly především zbraně, jež byly pečlivě shromážděny a systematicky zakomponovány do stálé expozice v zámecké zbrojnici. Kromě rozsáhlé sbírky mečů, dýk a kuší byly k vidění i exotické zbraně, zejména wakizaši a katany přivezené lodí až z Japonska a doplněné oblečením pro samuraje. Studentky si fotografovaly zejména sbírku porcelánu v prostorné jídelně.
Průvodkyně nás překvapila několika nečekanými „vychytávkami“, jako například ústředním topením fungujícím na principu páry a především zajímavým systémem tajných chodeb. S úsměvem nám vysvětlila, která chodba odkud kam vede, a upozornila nás na tajné dveře mezi ložnicemi manželů, dětí a služebných. Na závěr prohlídky jsme v úžasu oněměli před skromně vybavenou, ale kouzelnou zámeckou kaplí skrytou skoro v samém nitru budovy zámku.
Na zámecké výstavě byl k vidění oděv samuraje.
Květinová výstava
V průběhu naší návštěvy se na zámku konala každoroční velikonočně laděná květinová výstava, ve všech místnostech proto byly umístěny rozličné květinové dekorace a studovny byly doslova obsypané tulipány a narcisy ve všech možných kreacích. Kdo by se po tomto zážitku nechtěl připravovat k závěrečné zkoušce ve studovně plné tolika rozmanitých vůní a barev?
Kolem zámku se rozprostírá menší, ale pěstěná zahrada, jíž dominuje visutá dřevěná kolonáda s vyhlídkou na okolí a možností fotit se vysoko nad zemí, a to nejlépe hlavou dolů. Jelikož jsem odjakživa zlá učitelka bez špetky smyslu pro humor a se silným pudem sebezáchovy, stanovila jsem jako pevnou hranici fotografických kreací zábradlí.
Chceme žít na zámku
Co dodat závěrem? Jen to, že Lysice mají beze sporu bohatou historii: rozhodli jsme se, že našimi budoucími životními partnery proto budou aspoň princové či princezny, abychom mohli v podobném zámku žít. Velikonoční náladu nám nezkazilo ani slunce střídavě zalézající za mraky, ani hlídací boxer Bob, který se od nás nechtěl za žádnou cenu odtrhnout, a už vůbec ne hladová labuť toužící uštípnout nám prsty. Všichni jsme se shodli na tom, že díky spoustě fotografií, krásné češtině zámecké průvodkyně a ochutnávce místní zmrzliny se budeme z výletu ještě dlouho těšit.
Autorka textu a fotografií: Soňa Hartmannová, lektorka češtiny pro cizince
